Historie atletiky ve Slatiňanech

Je až s podivem, že v tak malém místě se 4 tisíci obyvateli se podařilo udržet atletiku v soutěžích oddílů velkých měst. Trochu se zmíním o historii atletiky Chrudimska.

Za 1.republiky se občas v Chrudimi uspořádaly závody v jednoduchých disciplinách – bězích a skocích. Soutěžícími bývali hráči kopané a členové a členky Sokola. Skutečnou organizovanou činnosti bylo založení atletického oddílu až ve Slatiňanech v r. 1941. Zakladatelem byl tělocvikář místní základní školy Rudolf Mísař. Po jeho odchodu do Chrudimě došlo k založení atletiky mládeže TJ Jiskra pod Elitkou na hřišti za vodojemem. Ve Skutči byl vybudován nový stadion s atletickou dráhou kolem r. 1960. Byla snaha založit atletickou činnost. Toho úkolu se ujal JUDr. Mojmír Blažejovský. Rivalské Hlinsko nechtělo zůstat pozadu, tak učinilo nesmělé pokusy. Později i Třemošnice začala se žákovskou atletikou. Všechny tyto snahy skončily neúspěchem. V Chrudimi došlo ke změně. TJ Spartak Transporta Chrudim zásluhou ekonoma pana Fr. Svobody převzala atletickou mládež s trenérem Rudolfem Mísařem. Podařilo se posílit trenérský kolektiv o prof. Miloše Fejtka, později tělocvikáře Rybu, Korečkovou, Navrátilovou, trenéra z povolání Karla Fiedlera a další – Kábeleho, Korečka. Přínosem bylo založení atletické školy protalentovanou mládež od 10 let. Cílevědomá činnost finančně zajištěného oddílu se projevila vzrůstem výkonnosti, která dosáhla ligové úrovně mužů i žen. Za hranicí okresu v Chotěboři naši odchovanci Jindra Danihelka a tělocvikář gymnazia Pavel Krejčí úspěšně začali s atletikou. Byl jsem požádán, abych provedl u nich školení trenérů základní 4. třídy. Žasnul jsem nad mohutnou účastí a zájmem. Pavel Krejčí tělocvikář a češtinář gymnázia mi to objasnil. Řekl jsem svým žákům, že kdo chce odmaturovat z češtiny musí vstoupit do LA oddílu a absolvovat trenérské školení. To zabralo – téměř celý maturitní ročník uposlechl.

Nyní se vrátím k slatiňanské atletice. Po založení oddílu v r. 1941 se převážně studenti Jos. Smola, Zd. Hájek, Boh. Málek a další pustili do trénování a závodění na travnatém hřišti za sokolovnou. Pouze na rovince byly 4 dráhy upravené škvárou. Významné úspěchy jednotlivců zaznamenali ml. dorostenci Jiří Kouřílek v hodu oštěpem 53,45 m, čímž vytvořil rekord Čech a Moravy. Pepa Modráček zazářil výkony na 60m 7,1 s, ve skoku dalekém 645 cm. V kategorii mužů Josef Smola uměl 100 m za 11,2 s. Při studiích závodil za Slávií Praha. Svými kontakty pak získal závodníky z Prahy, že přijeli udělat kvalitní soupeře pro početné diváky, kteří navštěvovali nadějně se rozvíjející sport v místě. Pražským závodníkům pak slíbil šišku sekané z králíků. V době války s nedostatkem masa to bylo opravdu motivující. Nebylo lehké dostát slibu a tak byla obava, aby ti co si na sekané pochutnali, neměli chuť si trochu zamňoukat či zaštěkat! V roce 1943 se dostavil úspěch pro družstvo mužů doplněné dorostenci, když postoupilo z kvalifikace do divize. Soupeřem mu byly atraktivní celky východočeské župy SK Pardubice, Slavoj Pardubice, SK Choceň.

Po skončení druhé světové války se původní parta zakladatelů částečně rozpadla. Motorem činnosti se postupně stávali Fr. Klouček, Luboš Čermák, M. Horčička, St. Štěpánek, později Otta Rybišár, Fr. Jeníček a St. Pavel.

V letech 1948–49 byla vybudována za sokolovnou 250 m dlouhá škvárová dráha. Díky nadšení a velkému úsilí organizátorů a brigádníků v jejichž čele stáli Miroslav Horčička a Miroslav Marvan se podařilo v polovině padesátých let vybudovat moderní, krásný stadion u plovárny.

Po několik let se rozvíjela ve Slatiňanech atletická škola dorostu – tím se Slatiňany zviditelnily v okrese a kraji. Nejvíce se o Slatiňanech vědělo ve sportovním světě, když zásluhou našeho odchovance Jana Poppera přijížděli na rámcové závody Velké ceny Slatiňan v běhu na 80 m př. závodníci zvučných jmen – světoví rekordmani a olmpijští vítězové. Na příklad Robert Šavlakadze (výška), Bulatov (tyč), Galina Bystrovová (80 m př.) – všichni z SSSR. Diskařka Schuchová (NDR) zde vytvořila celoněmecký rekord výkonem 55,01 m. Dále zde startovali v šedesátých letech závodníci z Polska, Bulharska, Řecka. Z Asie pak atleti Z Indie a Číny.

Úspěšně si vedla zejména mládežnická družstva, družstvo mužů i žen. To si vybojovalo účast v II. lize a za soupeře jim byla družstva velkých měst i ze Slovenska. Z jednotlivců té doby nejvíce zazářili Karel Jelínek ve skoku o tyči – byl přeborníkem ČSSR i rekordmanem výkonem 505 cm a Anna Linhartová, která v roce 1962 zvítězila v Ostravě v oštěpu výkonem 48,96 m na přeborech ČSSR. Později překonala i 50 m hranici. V dorosteneckých kategoriích na nejvyšší místa dosáhli Vasil Biben v běhu na 90 m př. – přeborník a rekordman ČSSR. Několika přebornickými tituly se mohla pochlubit i oštěpařka Soňa Mašínová. V Považské Bystrici dosáhla titulu přebornice ČSSR ml. dorostenek výkonem 41,84 m.

Na oštěpařské tituly ČSSR v dorostu navázal i Dan Matěcha. V sprintu v žák. kategorii i ml. dorostu byla v celostátní špičce Marcela Havrdová 60m 7,7 s a 100 m 10,9 s. Výkony Zd. Jiráska na 400 m 50,7, 800 m 1:57, 9, 1000 m 2:32,2 a 1500 m 4:05,4 mají dodnes velkou hodnotu. Jeho svěřenec Luboš Růžička zaběhl časy, které by i nyní patřily k nejlepším v republice – 800 m 1:51,67 s a 1500 m 3:54,37 s. Na vojně v Dukle Banská Bystrica dokonce zaběhl 1500 m za 3:47 a stal se mistrem Slovenska. Vysoko by i v současných tabulkách byly výkony Slávka Pavla 11,21 na 100 m a 22,6 na 200 m, Libora Koláře 14,22 v trojskoku, Honzy Rýdla na 10 km 32:41,0 nebo Karla Kudrnky v oštěpu 58,58 m. Čtyři odchovankyně našeho oddílu Lenka Ficková reprezentovala naši vlast na olympiádě v Sydney – Austrálii ve štafetě žen 4×400 m.

O propagaci Slatiňan se zasloužilo i vysílání Čs. Rozhlasu tím, že ze stadionu přímo vysílalo reportáž z kraj. kola „Poháru čs. Rozhlasu žactva.“ V těchto soutěžích žáci naší devítiletky často zvítězili. V populární soutěži v disciplinách Odznaku zdatnosti byly naše žačky Eva Víšková a Soňa Mašínová. Mezi prvními v ČSSR, které získaly „Zlatý odznak OZ“. V roce 1963 při vysílání televize z I. Čs. sport. her v Bratislavě jsme se radovali, když jsme na 1. místě stupňů vítězů viděli naši dorosteneckou diskařku Jarku Götzovou.

Z iniciativy Zd. Jiráska se od roku 1984 pořádá běžecká hodinovka a od roku 1987 Velká cena města Slatiňany v běhu na 800 m a řadě rámcových disciplín. V minulosti ve Slatińanech startovala celá řada reprezentantů, mimo jiné třeba mistr světa v hodu diskem Imrich Bugár. V současné době mítink dosti trpí skutečností, že naše dráha je jako jedna z posledních v republice pouze škvárová.

Dobrá práce našich organizátorů a rozhodčích byla vždy ceněna. Měli jsme rozhodčí ústřední, první třídy. Vyjmenujeme jen některé: ZD. Plíšek, St. Pavel, M.Horčička, Ota Rybišár, H. Rohanová, Jar. Myšková, J. Jelínková., J. Korečková, Fr. Myška, Zd. Schejbal, P. Drápalík, MUDr. Krunert, J. Dimter, Fr. Jeníček, P. Holubek, St. Štěpánek, J. Krajíček a z mladší generace zejména Zd. Jirásek, J. Hanuš, M. Douša, Ing. Mašín aj.

Na poli novinářském, reportérském a spisovatelském nejvíce vynikli Jan Popper, Josef Prošek – knížkou o hochovi v tretrách, neúnavný Zdeněk Jirásek knížkou „Černá škvára aneb sklerotik vzpomíná“.

Nejdéle sloužícími předsedy oddílu byli Mir. Horčička, St. Pavel, Fr. Myška, a Zd. Jirásek. V současné době je předsedou oddílu Ondřej Češík.

V roli trenérů se vystřídalo mnoho obětavých pracovníků za to jim patří dík. Alespoň některé vyjmenuji: Mísař, Modráček, Rybišár, Štěpánek, Myška, Schejbal, Drápalík, Krajíček, Holubek, Rýdlo, Krejčí – z mladší generace Zdeněk Jirásek, Jan Hanuš, M. Douša, Ing. Mašín, Zd. Chalupová, P. Čejková aj.

V investiční činnosti byla vybudována sportovní hala rozšířeno ubytovací zařízení, které sloužilo jako finanční přínos TJ Spartaku Slatiňany. Byla rekonstruována atletická dráha a sportovní sektory s umělohmotným povrchem. Největší zásluhu na tom měl předseda Ladislav Zach.

Máme úspěšné i veterány: Fr. Jeníček v disku a Zd. Schejbal v oštěpu na celostátních přeborech obsazují místa na stupních vítězů. Velice úspěšný je i Martin Dalecký ve skoku vysokém a umísťuje se i v mezinárodní konkurenci. Nelze nevzpomenout, že nyní ve svých padesáti letech ještě boduje v našem družstvu mužů výkony 170 cm. Řadu let si úspěšně vede naše družstvo mužů, kde při účasti deseti družstev kraj. přeboru si udržuje druhé místo. Jednou dokonce zvítězilo a bojovalo o kvalifikaci o II. ligu. Nejvíce bodují Tomáš Pilař – sprintér, Ondra Češík – překážkář, Martin Douša – dálkař a překážkář.

Našim oddílem prošlo více než tisíc atletů – mládeže a dospělých, proto nelze na všechny vzpomenout. Prosím tedy o pochopení a omluvu od těch, o kterých jsme se nezmínil. Našim cílem bylo dosažení sportovní výkonnosti regulérní cestou – z čehož jsme měli radost – ale hlavně jsme si přáli, aby naši svěřenci byli potom v životě charakterními a čestnými lidmi.

Jiří Krajíček